Články

Tajná řeč emocí

Také máte občas divné pocity? Dejme tomu smutek, úzkost, strach nebo hněv? Umíte je od sebe rozpoznat? Uvědomujete si, na kterém místě je v těle nejvíce cítíte? Stane se vám, že na něco nebo na někoho myslíte a sevře se vám žaludek? Pokud jste alespoň na jednu otázku odpověděli kladně, pak věřte, že šlo o emoce.

Ještě v nedávné době byly emoce považovány za psychické jevy, které jsou iracionální, zavádějící, narušující rozumné uvažování a myšlení. Ideálem byl člověk rozumný, stále „vyrovnaný“, jednající racionálně a efektivně. Teprve později si lidé začali všímat, že ti z nás, kteří emoce umí prožít a vyznat se v nich, jsou šťastnější a zároveň schopnější lépe pochopit emoce druhých. Začalo se mluvit o emoční inteligenci.

Emoce bývají charakterizovány jako komplexní jevy, jejichž charakteristickou vlastností je citlivost a proměnlivost. Odborníci míní, že vznikly proto, aby člověku umožnily reagovat na výzvy a příležitosti v prostředí. Důležité je, jakým způsobem člověk své emoce i emoce jiných lidí monitoruje a zpracovává, jak výsledek těchto procesů formuje jeho zkušenost a další prožívání (Stuchlíková, 2007). 

Emoce jsou velmi těsně propojeny s tělesnými reakcemi. Kvalita fyziologických změn v těle je významně ovlivňována i tím, jak daný člověk to, co právě prožívá, interpretuje. Kvalitu a intenzitu emoce ovlivňuje kromě aktuální situace také předchozí zkušenost a z ní vyplývající očekávání. Člověk, který si dokáže tento fakt uvědomit, umí svým emocím více porozumět a adekvátně je regulovat.

Propojenost emocí s tělesnými reakcemi, byla předmětem zájmu odpradávna. Při hledání specifických fyziologických projevů různých emocí se kromě jiného ukázalo, že pozoruhodnou a samostatnou proměnnou, která vykazuje stálost, byť jen hrubého rozlišení emočních stavů (smutek, strach, vztek, znechucení), je vodivost pokožky a variabilita srdečního tepu. Této skutečnosti využíváme při našem unikátním měření metodou Sensetio, která do jisté míry funguje podobně jako biofeedback, dokáže vám však poskytnout mnohem víc. Metoda pracuje také s vašim sebeuvědoměním a poskytuje vám v tomto ohledu zajímavé poznatky. Díky ní můžete své nepříjemné emoce dostat do určité míry pod kontrolu a naučit se vědomě korigovat jejich fyziologickou složku.

 

Fyzická i psychická odolnost dnešních mladých lidí je obecně nižší, než bývala u předchozích generací. To je mimo jiné způsobeno tím, že se nenaučili překonávat překážky, málo mezi sebou komunikují tváří v tvář a žijí více ve virtuálním nežli skutečném světě. Metoda Sensetio pomáhá nenásilnou formou být v souladu se svým vnitřním „já“ a pochopit přitom, jaké signály tělo vysílá a co jimi sděluje. 

Enigmatické emoce?

Slovo „emoce“, může u převážně racionálně uvažujících jedinců vyvolávat „pocit“ nedůvěry. Pravdou je, že emoce nejsou definovány jednotně (Nakonečný, 1998). Někteří teoretici je posuzují z hlediska biologického významu (Zimmer, 1984), jiní vyjmenovávají jejich základní znaky, aby je odlišili od jiných projevů (Nakonečný, 1998), další soudí, že jsou velmi individuální a jednotně je definovat nelze. Pozoruhodné je v neodborné veřejnosti i dnes časté přesvědčení, že emoce jsou iracionální, v protikladu k rozumu, nebo že působí na lidskou psychiku dezorganizačně. Emoce však plní v životě člověka významné funkce, prolínají se celou sférou psychiky (Schmidt-Atzert, 1996), ovlivňují paměť, učení (Reykowski, 1968), motivaci (Leeper, 1963) i hodnotový systém (Schmidt-Atzert, 1996).    

Pojem „emoční inteligence“ poprvé definovali Salovey a Mayer (1990, 1997). Chápou ji jako hierarchicky uspořádaný typ inteligence, jako druh kognitivní schopnosti, která člověku umožňuje uvažovat o emočních informacích, rozumět jim, propojovat je s myšlenkami, a na tomto základě podávat optimální výkony. Vysoká emoční inteligence sama o sobě neznamená, že ji člověk bude umět správně využívat, představuje pouze potenciál, který je zapotřebí rozvíjet. Pokud však své emoční schopnosti přemění v dovednosti a naučí se používat je v sociálním styku, pak dokáže být obratný i v citové rovině a rovině mezilidských vztahů, a to bez ohledu na kognitivní aktivitu (Goleman, 1995, 2000).

A jak je na tom s emoční inteligencí mladá generace? Vyrůstá ve virtuálním světě, komunikuje nepřímo po sociálních sítích, má nedostatek pohybu, je vychovávána v rámci nejasných nebo benevolentně nastavených mantinelech, je svědkem poklesu morálky, sníženého důrazu na konkrétní znalosti a klesající hodnoty vzdělání. Důsledkem uvedených fenoménů je jejich fyzická i psychická neodolnost. Postrádají dostatek fyzické síly, mají problém se ovládat, vyjednávat, řešit problémy, zvládat náročné situace, vyznat se ve svých emocích a korigovat je, pochopit pocity jiných lidí. To je dělá zranitelnými, často bezradnými, nevyrovnanými a někdy nešťastnými.  Tito lidé oceňují, pokud jsou jim některé, pro ně záhadné jevy, vysvětleny, přiblíženy, odkryty, jestliže je mohou analyzovat, pochopit, regulovat a využít ve svůj prospěch. Jednou skupinou „záhad“ pro ně bývají emoce. Často je nedokáží pojmenovat, vysvětlit ani zvládnout. Nedokáží odhadnout, co a proč cítí jiní lidé. 

Pomoci jim může unikátní psychodiagnostická metoda Sensetio. Proč zrovna metoda Sensetio? Emoce jsou těsně propojeny s tělesnými reakcemi. Za zakladatele fyziologického přístupu k emocím je považován James (1890), který konstatoval, že tělesné změny přicházejí bezprostředně po vjemu vzrušující skutečnosti, kterou člověk prožívá, a pociťování označil jako emoci. Jeho názor na danou problematiku je vlivný i v současnosti. Při hledání specifických fyziologických profilů různých emocí se ukázalo, že samostatnou proměnnou, která vykazuje určitou stabilitu v rozlišení emočních stavů (smutek, strach, vztek, znechucení), je kožní vodivost. Metoda Sensetio na tomto faktu staví. Je založena na exaktním měření fyziologického projevu aktuálně prožívaných emocí, konkrétně měření vodivosti pokožky a proměnlivosti srdečního rytmu. Vychází z poznání, že intenzita fyziologického projevu emocí roste vlivem stresorů. Měřený člověk jejím prostřednictvím získává o svém psychickém stavu objektivní data o vlastních aktuálních fyziologických projevech emocí. Informace může využít k pochopení dějů, které se v něm odehrávají, k jejich dešifrování, analyzování, využívání ve svůj prospěch a regulování. Postupem času a dlouhodobým využíváním metody Sensetio  se bude cítit silnější, spokojenější, vyrovnanější a šťastnější. Lépe porozumí chování a emocím jiných lidí. Rozvine a prohloubí svou emoční inteligenci. 

 

Literatura

GOLEMAN, D. Emotional Intelligence: Why it can matter than IQ. New York: Bantam, 1995, 354 s. ISBN 055309503X.

GOLEMAN, D. Práce s emoční inteligencí. Praha: Columbus, 2000, 366 s. ISBN 80-7249-017-6.

LEEPER, R. The motivational theory of emotion. In Stacey, C. L. – DeMartino, M. F. (ed.). Understanding human motivation. London: Waterstones, 2012, 522 s. ISBN 12-584-0201-7.

NAKONEČNÝ, M. Základy psychologie. Praha: Academia, 1998, 590 s. ISBN 80-200-0689-3.

REYKOWSKI, J. Experymentalna psychologia emocji. Warszawa: PWN, 1968, 579 s.

SALOVEY, P. – MAYER, J. D. Emotional intelligence. [vid. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.unh.edu/emotional_intelligence/EI%20Assets/Reprints...EI%20Proper/EI1990%20Emotional%20Intelligence.pdf 

SCHMIDT-ATZERT, L. Lehrbuch der Emotionspsychologie. Berlin: Köln, 1966, 312 s.

W. James, Principles of Psychology, New York: Henry Holt, 1890.

 

ZIMMER, D. E. Die Vernunft der Gefűhle. München: Amazon, 1988, 272 s.  ISBN 34-9210-227-1.